Informační zahlcení
• Nárůst nabízených a dostupných informací není provázen adekvátním rozvojem schopností člověka s informacemi pracovat
Podoby informačního zahlcení:
• člověk věnuje rozhodující část svého úsilí a pozornosti získávání informací na úkor jejich interpretace a zužitkování (nezbývá na ně čas).
• Strach z informačního zahlcení vede k vědomé rezignaci na informace (získání či interpretaci) a k volbě méně kvalifikovaného způsobu rozhodování.
• Oslnění možnostmi dostupnosti informací, není provázeno schopností a znalostmi využít jejich potenciál a zužitkovat je v rozhodovacím procesu
Obrana proti informačnímu zahlcení
• užití vhodných informačních filtrů (rozlišení relevantních informací (podstatných) od informací nedůležitých (irelevantních).
Obecně platí, že je lepší využívat méně informací, zato podstatných pro porozumění problémové situaci a rozhodování.
Co je to informace
Filosofický pohled (Jiří Zeman): „Informace je objektivní a obecnou vlastností související se schopností odrazu a samotné organizace hmoty a umožňuje vyjadřovat míru uspořádanosti systémů.“
• tj. informace patří k základním atributům hmoty, vyjadřuje její stav Ekonom (L.Long): „Informace je to, co vyplývá z pečlivých analýz, zpracování a prezentace dat v takové formě, která bude vhodná pro rozhodovací proces.“
• Informace je zde vztahována k určitému problému a procesům (operacím), vztahujícím se k jeho řešení.
kybernetika
dává ji do souvislosti s příjemcem informace (Norbert Wiener - 1954)
• informace je název pro obsah toho, co si vyměňujeme s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním
º informace nejsou „to, co si vyměňujeme“, ale „název pro obsah toho,…“
• člověk vnímá svět skrze informace a na základě odpovídajícího poznání jedná
• někteří odborníci z oblasti informačních systémů upřednostňují pojetí informace, zdůrazňující její význam v souvislosti se změnami:
º „Informace vyvolává změnu stavu nebo chování příjemce“ (Norbert Žid)
• Adamec, Ehleman: „Informaci lze charakterizovat jako zprávu nebo sdělení, které snižují entropii systému, příjemcovu neznalost daného jevu.“
data - na rozdíl od informací, jsou takové zprávy nebo výrobky, u nichž nepožadujeme, aby snižovaly neurčitost nebo neznalost daného jevu
informace jsou data, ale data z dat automaticky neplynou informace - data se stanou informacemi teprve účelným využíváním v systému řízení
capta - výběr vhodných informací (ze všech dosažitelných) -> capture of data
míra neurčitosti - entropie
jednotka míry informace - 1 bit (neurčitost realizace jevu, který má jen dvě možnosti)