Data
Znaky
• pro posouzení významu je nutné vzájemně jednoznačné rozlišení signálů či jejich kombinace (např. Morseovka)
• znaky jsou přípustné signály, které jsou rozeznávány člověkem
Data
• sekvence znaků jsou označovány jako data (např. čísla, slova, dopr. značky)
• data jsou odrazem jevů, procesů a vlastností, které existují v okolním světě
• data umožňují zaznamenávání na tzv. nosiče dat (papír, film, disketa, CD …) a zpracování (např. prostřednictvím databázových systémů)
• stanovujeme formální pravidla pro jejich zpracování - syntaktická pravidla
Informace - datová úroveň
• data představují vybrané signály (či jejich kombinace), které nesou určitý význam.
• rozhodující pro datovou úroveň jsou syntaktická hlediska informace - „přesné kódování a zápis“ jednotlivých znaků a možností jejich spojování (ne zcela přesně se jedná o „gramatiku“)
• obsah a význam těchto znaků a tedy i porozumění přenášené informace je v tomto případě mimo zájem.
• nad daty lze provádět některé vybrané operace, které mají obecný charakter - formalizované zpracování dat, které lze svěřit také strojům
• na datové úrovni se zajímají o informaci především odborníci z oblasti počítačů a informačních technologií - jedná se o formalizované (formální) zpracování dat
• přednosti počítačového zpracování informací je obrovská rychlost, se kterou jsou formalizované operace nad daty prováděny
• nenechme se mýlit, jestliže se v souvislosti s využitím počítačů hovoří o informacích (zpracování informací, informační systémy a.j. - vždy se jedná o datovou úroveň)
• ČSN - údaj - mnohdy číslo, data - je obraz vlastností objektu, vhodně formalizovaný pro přesnost, interpretaci, nebo zpracování prostřednictvím lidí nebo automatů
• informace - kódy
º znaky jsou přípustné signály, které jsou rozeznávány člověkem
º kódy: pravidla pro jednoznačné přiřazení mezi znaky a jejich významem
º kódová abeceda - širší význam - představuje množinu, jejímiž prvky jsou elementární znaky
♦ chceme-li takovou množinou vyjádřit více významů, než je počet prvků abecedy, je nutné tyto prvky sdružovat do (kódových) slov
• specifické postavení v počítačových technologiích
º binární kódování - elementární znaky „0“ a „1“ = false/true = ano/ne
♦ dokáží vyjádřit, že nastal právě jeden ze dvou jedině možných stavů
º takto definované nejmenší možné množství informace nazýváme bit (1 b)
♦ základní jednotka informace
º vyšší jednotky:
♦ 1kb = 1024 b
♦ 1Mb = 1024 kb = 1048 576 b
♦ 1Gb = 1024 Mb = … = (1024)3 b
º binárním kódováním dokáže rozlišit 2n stavů
♦ n - počet použitých bitů
♦ chceme-li binárně vyjádřit 4 možné stupně klasifikace (čtyři různé stavy), musíme použít dva bity - sekvence 2 binárních znaků (dva bity (n=2) rozliší 4 požadované stavy a je jedno, jak tyto kombinace jednotlivým stavům přiřadíme. Jednou přijaté přiřazení (kód) však musíme nadále striktně dodržovat)
♦ sekvence 8 bitů je 1 byte (B)
1 kB = 1024 B = 8192 b
1 MB = 1024 kB
1 GB = 1024 MB
• nejrozšířenější kódy - standardy
º EBDIC (extended binary coded decimal interchange code)
º CCITT2 (comité conultativ international teleggraphiquelt telephonique)
º KOI8 (kód obměny informací)
º nejrozšířenější v oblasti PS: ASCII
º ASCII (american standard code for information interchange)
♦ původně 7 bitový - 128 znaků
♦ verze LATIN2 - 8 bitový (národní verze)
× číslice 0-9
× písmena velké i malé abecedy
× znaménka a různé znaky (@#$%+-)
× řídící znaky (př. EOT - konec textu, ESC, BELL, …)
× semigrafické znaky (tvorba rámečku …)
♦ využití kódové schránky 852 (LATIN2) nebo 1052 (czech windows)
♦ kód bratří Kamenických